Výmarský ohař krátkosrstý

FCI – Standard č. 99/13.02.2002/D

ZEMĚ PŮVODU: Německo.

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 27.02.1990.

POUŽITÍ: Všestranný lovecky upotřebitelný pes (ohař).


KLASIFIKACE FCI:

Skupina 7 – Ohař.
Sekce 1,1 – Kontinentální ohaři.
Typ „braka“.
S pracovní zkouškou.
——————————————————————————————————————-

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:
O vzniku výmarských ohařů panují četné teorie. Jisté je jen 
to, že výmarští ohaři, kteří tehdy ještě vedli hodně krve tzv. vodicích psů, byli chování již v první třetině 19. století na výmarském dvoře.V polovině století (tedy před počátkem čistokrevného chovu) spočíval chov psů téměř výhradně v rukou myslivců z povolání a lesníků ve středním Německu – především v okolí Výmaru a v Duryňsku, kteří chovali psi většinou jen na základě jejich výkonnosti. Když dny tzv. vodicích psů skončily, křížili tito myslivci a lesníci své psy také s křepeláky a chovali dále tyto křížence. Zhruba od roku 1890 bylo toto plemeno chováno plánovitě a vedeno v plemenné knize. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století začala vyskytovat také dlouhosrstá varieta, i když zpočátku jen ojediněle. Výmarský ohař byl od počátku vedení v plemenné knize chován čistokrevně, v podstatě bez vkřižování jiných plemen, především pointerů. Díky tomu je výmarský ohař pravděpodobně nejstarším německým plemenem ohařů, které se chová již zhruba 100 let čistokrevně.
——————————————————————————————————————-

CELKOVÝ VZHLED:
Středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Účelný pracovní typ, 
krásného vzhledu, šlachovitý, se silným osvalením. Samčí popřípadě samičí typ musí být výrazně odlišeny.
——————————————————————————————————————-

DŮLEŽITÉ PROPORCE:
– Délka trupu ke kohoutkové výšce zhruba 12:11.
– Délkové proporce hlavy: délka tlamy od špičky čenichu až k počátku čela poněkud přesahuje délku mozkovny od     počátku čela k týlnímu hrbolu.

– Hrudní končetiny: vzdálenost loktů od středu nadprstí a od loktů od kohoutku je přibli  žně stejná.

——————————————————————————————————————-

CHOVÁNÍ/CHARAKTER (POVAHA): Všestranný, lehce ovladatelný, povahově pevný a

náruživý lovecky upotřebitelný pes se systematickým a vytrvalým hledáním, nikoliv však

nadměrného temperamentu. Nos pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a dravou zvěř;

také ostražitý, ale nikdy agresivní. Spolehlivý ve vystavování a v práci ve vodě. Pozoruhodný

sklon k práci po ráně.

——————————————————————————————————————-

HLAVA

MOZKOVNA:

Lebka: V harmonickém poměru k výšce a lebce obličejové části hlavy. U psů širší než u fen,

ale u obou je šíře mozkovny mezi ušima v dobrém poměru k celkové délce hlavy. Uprostřed

čela prohlubeň. Týlní hrbol lehce až mírně vystupující. Za očima dobře patrný jařmový

oblouk.

Stop: odsazení čela mimořádně malé.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:

Nosní houba: velká, přesahující přes dolní čelist. Tmavě masově zbarvená, směrem dozadu

pozvolna přecházející v šedou.

Tlama: dlouhá a zejména u psů silná, z profilu působí téměř hranatě. Hlava v oblasti

špičáků a trháků přibližně stejné šířky. Hřbet nosu rovný, často poněkud klenutý, nikdy

nesmí být prohnutý směrem dolů.

Pysky: mírně převislé; okraje pysků stejně jako patro masově zbarvené. Malý koutek.

Čelisti/zuby: Čelisti silné. Chrup úplný, pravidelný a silný. Řezáky se navzájem dotýkají

(nůžkový skus).

Líce: svalnaté a zřetelně vyznačené. „Suchá hlava“.

Oči: jantarově zbarvené, tmavé až světlé, inteligentního výrazu. Ve štěněčím věku

blankytně modré. Kulaté, nepatrně šikmo uložené. Oční víčka dobře přiléhající.

Visící uši: široké a poměrně dlouhé, dosahující zhruba ke koutku tlamy. Vysoko nasazené,

v nasazení úzké, na konci špičatě zaoblené. V pozornosti lehce dopředu natočené, se

záhybem.

KRK: Ušlechtile působící a nesený, horní linie klenutá. Svalnatý, téměř kulatý, ne příliš

krátký, suchý. K plecím se rozšiřuje a ladně přechází do hřbetní a hrudní linie.

——————————————————————————————————————-

TRUP:

Horní linie z profilu: Od klenuté linie krku přes dobře vyjádřený kohoutek přechází horní

linie harmonicky v relativně dlouhý, pevný hřbet.

Kohoutek: dobře vyjádřen.

Hřbet: pevný a svalnatý, bez pronesení. Vzadu není přestavěn. Poněkud delší hřbet není

vadou, protože jde o charakteristický znak plemene.

Záď: pánev dlouhá a přiměřeně šikmo postavená.

Hruď: silná, ale ne přehnaně široká; s dostatečnou hloubkou – dosahuje téměř až k lokti

– a s dostatečnou délkou. Hrudník dobrého klenutí, aniž by působil sudovitým dojmem,

s dlouhými žebry, předhrudí dobře vyjádřené.

Dolní linie z profilu a břicho: Lehce stoupající, břicho ale není vtažené.

——————————————————————————————————————-

OCAS:

Nasazení ocasu poněkud níž pod linií hřbetu než u jiných srovnatelných plemen. Ocas silný

a dobře osrstěný. V klidu volně visí; při vzbuzené pozornosti psa a při práci nesen

vodorovně, nebo také výš.

——————————————————————————————————————-

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Všeobecně: Běhy „vysoké“, šlachovité, rovné a rovnoběžné; nejsou postaveny široce.

Plece: Dlouhé a šikmé. Dobře přiléhající. Silně osvalené. Dobré zaúhlení lopatky v

ramenním kloubu.

Nadloktí: šikmo postavené, dostatečně dlouhé a silné.

Loket: volný a rovnoběžně uložený. Není vytočen ven ani vtočen dovnitř.

Předloktí: dlouhé, rovně postavené.

Zápěstí: silné, pevné.

Přední nadprstí: šlachovité, lehce šikmo postavené.

Tlapy hrudních končetin: Silné. Postavené rovně ke středu těla. Prsty těsně sevřené a

dobře klenuté. Delší prostřední prsty jsou typickým znakem plemene, a proto nejsou

vadou. Drápy světle až tmavě šedé. Polštářky tlap dobře pigmentované, tvrdé a odolné.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Všeobecně: Běhy „vysoké“, šlachovité respektive dobře osvalené. Rovnoběžně postavené,

nejsou vytočeny ven ani vtočeny dovnitř.

Stehna: dostatečně dlouhá, silná a dobře osvalená.

Kolenní klouby: silné a pevné.

Lýtka: dlouhá, šlachy výrazně vystupující.

Hlezno: silné a pevné.

Nárt: šlachovitý, téměř kolmo postavený.

Tlapy pánevních končetin: silné, kompaktní a bez paspárků. Jinak jako tlapy hrudních

končetin.

CHODY: Průběh všek chodů prostorný a plynulý. Pánevní a hrudní končetiny rovnoběžně

se pohybující. Cval je dlouhý a plochý. V klusu zůstává hřbet rovný. Mimochod je

nežádoucí.

——————————————————————————————————————-

KŮŽE: Silná. Dobře přiléhající, ale nepřiléhá přiliš těsně.

OSRSTĚNÍ:

SRST:

• Krátká srst: Krátká (ale delší a hustší než u většiny srovnatelných plemen), silná, velmi

hustá a hladce přiléhající krycí srst. Bez podsady nebo jen s malým množstvím podsad.

• Dlouhosrstá varieta: Měkká, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez ní. Hladká nebo lehce

zvlněná. Srst v nasazení uší lehce přepadající. Na špičkách visících uší je přípustná srst

sametová. Délka srsti po stranách 3-5 cm, na spodní straně krku na předhrudí a na břiše

většinou trochu delší. Dobré praporce a kalhoty, avšak směrem dolů kratší. Ocas s dobrou

vlajkou. Prostor mezi prsty osrstěný. Osrstění hlavy méně dlouhé. Osrstění podobné

patrové srsti se středně dlouhou a dobře přiléhající krycí srstí, hustou podsadou a středně

vyvinutými praporci a kalhotami se někdy vyskytuje u psů se smíšenými geny.

BARVA: Stříbrná, srnčí hněď nebo myší šedá a přechody mezi těmito barevnými tóny.

Hlava a uši většinou trochu světlejší. Bílé odznaky jsou přípustné jen v malém rozsahu

na hrudi a na prstech. V některých případech je na středu hřbetu více nebo méně dobře

vyjádřený tmavý „úhoří pruh“. Psi s vysloveně červenožlutým „pálením“ mohou obdržet

nanejvýš známku „dobrý“. Hnědé pálení je těžká vada.

——————————————————————————————————————-

VELIKOST A HMOTNOST:

Kohoutková výška: Psi = 59 až 70cm (ideální míry: 62-67cm)

Feny = 57 až 65cm (ideální míry: 59-63cm)

Hmotnost: Psi = cca 30 až 40kg

Feny = cca 25 až 35kg

——————————————————————————————————————-

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž

hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

TĚŽKÉ VADY:

• Výrazné odchylky typu. Netypický pohlavní výraz.

• Hrubé odchylky velikosti a proporcí.

• Lebka obličejové části hlavy: hrubé odchylky – např. příliš silně vyvinuté pysky nebo

špičatá tlama.

• Čelisti a zuby: chybění více než dvou PM1 nebo M3.

• Oči: lehké, především lehké a jednostranné vady očních víček.

• Visící uši: vysloveně krátké nebo dlouhé, nestočené.

• Volná kůže na krku (lalok). Hrubé odchylky ve formě a osvalení.

• Hřbet: výrazně propadlý nebo kapří hřbet. Přestavěnost.

• Hruď, břicho: sudovitý hrudník, nedostatečná hloubka nebo délka hrudníku. Vtažené

břicho.

• Hrubé anomálie postoje – např. chybné zaúhlení, ven vytočené lokty, otevřené tlapy.

• Silně sudovitý postoj nebo kravský postoj.

• Špatný pohyb v jednotlivých druzích chodů, také nedostatečně vpřed dosahující tlapy

nebo chybějící posuv zezadu, mimochod.

• Hrubé nedostatky – např. příliš jemná nebo příliš hrubá kůže.

• Přechody mezi variantami srsti stanovenými standardem.

• Chybějící osrstění břicha a uší (kožené uši). Rozšířená zvlněná srst u krátkosrsté variety.

Vysloveně kudrnaté nebo nedostatečné osrstění u dlouhosrsté variety.

• Odchylky od odstínů šedé – např. nažloutlá nebo nahnědlá. Hnědé pálení.

• Silné odchylky velikosti nebo hmotnosti (např. více než 2 cm kohoutkové výšky).

• Ostatní hrubé nedostatky.

• Lehké nedostatky povahy.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Absolutně netypičtí jedinci, především těžkopádní nebo slabí.

• Absolutně chybné proporce.

• Absolutně netypická mozkovna např. podobná buldokovi.

• Lebka obličejové části hlavy: absolutně netypická např. v důsledku proláklého hřbetu

nosu.

• Čelisti a zuby: předkus, podkus, chybění dalších zubů.

• Oči: entropium, ektropium.

• Visící uši: absolutně netypické, např. odstávající.

• Vysloveně silný lalok.

• Hřbet: silně propadlý nebo kapří hřbet. Silná přestavěnost.

• Hruď, břicho: hrudník vysloveně sudovitý nebo znetvořený.

• Běhy rachitické nebo znetvořené.

• Chronické kulhání.

• Vysloveně poškozený pohyb.

• Znetvoření a defekty kůže.

• Částečná nebo úplná lysivost.

• Barva jiná než šedá. Výrazné hnědé pálení. Bílé odznaky mimo odznaků na hrudi

a tlapách.

• Vysloveně přehnaná nebo nedostatečná velikost.

• Ostatní vývojové vady. Nemoci, u nichž je třeba předpokládat dědičnost (například

epilepsie).

• Nedostatky povahy – např. plachost nebo bojácnost.

Tento souhrn samozřejmě nemůže obsahovat všechny vyskytující se vady, je třeba ho

považovat jen za příklady.

————————————————————————————————————————-

Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se

zcela v šourku.